Práce soudního překladatele a tlumočníka
Profese soudního tlumočníka i soudního překladatele jsou spojeny v jednu profesi profesi "soudní tlumočník" soudní tlumočník je tedy současně soudním tlumočníkem i překladatelem.
Soudní tlumočník musí být jmenován krajským soudem v místě tlumočníkova bydliště (ve zvláštních případech (např. u tlumočník vědeckých ústavů a vysokých škol) jmenuje tlumočníka ministr spravedlnosti).
Seznam všech tlumočníků daného kraje je zasílán i Policii ČR a soudům, kde je tento seznam veřejně přístupný.
Činnost soudních tlumočníků upravuje Vyhláška o znalcích a tlumočnících (Vyhláška 37/1967 Sb.), podle které se vyhotovování soudních překladů a soudního tlumočení řídí. Vyhláška definuje i orientační odměnu pro soudního tlumočníka (100–350 Kč za hodinu tlumočení či 1 NS překladu, 30-90 za 1 NS jazykové revize).
Soudní tlumočník neprovádí ověření shody listin (viz notářské a soudní ověření překladu). Soudní překladatel zároveň není synonymum s termínem překladatel právních textů.
Kdo může být soudním tlumočníkem
Jmenován soudním tlumočníkem v České republice může být každý, kdo má české občanství (tuto podmínku může ministr spravedlnosti v odůvodněných případech prominout), potřebné znalosti daného jazyka a zkušenosti v oboru překladatelství a tlumočnictví a dále také osobní vlastnosti odpovídající výkonu práce soudního tlumočníka. Nezbytný je samozřejmě tlumočníkův souhlas pro jmenování.
Co se týče požadovaného vzdělání, konkrétní zkouška (či absolvovaná škola) není zatím v právních předpisech stanovena, ale v současné praxi již platí, že krajské soudy požadují buď vysokoškolské vzdělání v příslušném jazyce na kterékoliv filozofické fakultě, nebo nejvyšší (tj. třetí) stupeň státní jazykové zkoušky na jazykové škole, tzn. složení speciální státní jazykové zkoušky tlumočnické nebo překladatelské, přičemž obě jsou v tomto ohledu postaveny naroveň a zpravidla, ne však bezvýjimečně, stačí složení jedné z nich.
Některé soudy před jmenováním soudním tlumočníkem zkoumají i kandidátovy znalosti právní terminologie tlumočníka. Při jmenování složí tlumočník slib, jímž se zavazuje dodržovat etický kodex soudního tlumočníka, a na jehož základě si nechá vyhotovit tlumočnickou pečeť (tzv. kulaté razítko). Tlumočnická pečeť obsahuje oficiální znak České republiky, jméno tlumočníka a text "tlumočník jazyka [název jazyka]". Běžní překladatelé takové razítko nesmějí používat. Soudní tlumočníci prokazují své pravomoci oficiálním jmenováním s podpisem z Krajského soudu, a totožnost prokazují občanským průkazem. Máte-li podezření, že nejde o soudního tlumočníka, neváhejte a žádejte tyto dokumenty.
1× ročně předkládá soudní tlumočník ke kontrole krajskému soudu tlumočnický deník spolu s výkazem, kde uvádí počet tlumočnických úkonů.
Tlumočnický deník je složen z číslovaných, pevně spojených listů a jednotlivá tlumočení jsou v něm zapsána pod jednacím číslem, aby se vždy dalo každé tlumočení přesně dohledat.
Soudní tlumočník, který je členem Komory soudních tlumočníků ČR má pojištění profesní odpovědnosti za škodu z činnosti soudního tlumočníka způsobenou nevědomě. Na vědomé zneužití tlumočnické profese pamatuje i zákon (trestný čin křivého tlumočení), který nařizuje nepodmíněný trest pro soudního tlumočníka, jež úmyslně dodal špatný či zavádějící překlad. Tento zákon se však nevztahuje na běžné tlumočníky.
Status soudního tlumočníka je doživotní. V případě odvolání z funkce či smrti je tlumočník ze seznamu soudních tlumočníků vyškrnut.
Kdy potřebujete soudního překladatele a tlumočníka
Vždy když jednáte s úřady či soudy a když potřebujete úřední potvrzení pro své tlumočení či překlady. V praxi jde o svatby s občany jiných národností, překlady rodných listů, diplomů a dalších dokladů.
