Když jsem se v mládí začala učit cizí jazyky, moje maminka mě vždycky nastrčila do situace, kde jsem je musela používat. Vždy, když jsme potkali cizince, maminka si vymyslela něco, co se chtěla zeptat. S její podporou jsem překonala stud a cizí jazyky mě začaly bavit.
Časem jsem si dopisovala s několika přátely v němčině i angličtině, kteří jezdili na prázdniny k nám nebo já k nim. Tak jsem byla nucená tlumočit jim a své rodině.
Jelikož se cizí jazyky staly mím koníčkem, později jsem se rozhodla věnovat se jim profesionálně, a tak jsem se po maturitě zaměřila právě na ně.
Práci jsem rozjížděla už během studia na univerzitě a jsem ráda, že se zatím v brandži úspěšně držím.

• Spočátku proto, že jsem využila příležitost se je naučit. :)
• Později i proto, že jsem pomocí nich komunikovala s přátely, a tak jsem si je oblíbila.
• A dnes už snad i proto, že v nich komunikuji denně a tato práce mě opravdu baví.

Narodila jsem se v Bratislavě s maďarským jménem a dost vzdálenými českými kořeny z maminčiny strany. Strávila jsem tu 20 let, takže Slovenština je mým rodným jazykem.
V roce 2002 jsem se přestěhovala do Brna a začala studovat angličtinu na Masarykově Univerzitě. Tady jsem začala mluvit i česky a po několika letech a několika konzultacích jsem zvládla nejvyšší státnici z Češtiny.

Mám radost, když trávím čas se svým manželem a naší blízkou i vzdálenější rodinou třeba u táboráku.
Mam radost každé ráno, protože manžel pro nás oba připravuje snídani a pak společně posnídáme a strávíme příjemné chvilky.
Mám radost, když můžu udělat radost někomu jinému.

Co mi vadí při práci, je pozdní úhrada faktur a vůbec nedodržování termínů, například zadávání a vyzvedávání se zpožděním oproti domluvě.

V soukromém životě by se snad našlo i pár dalších věcí, například brzké ranní vstávání, ale jsou to spíše drobnosti.

Vážím si lidí, kteří dokážou i v napjatých situacích zachovat klid a chladnou hlavu.
Vážím si lidí, kteří jsou k ostatním hodní a ochotní kdykoliv přispěchat na pomoc.
Vážím si toho, co nám dává Bůh každý den.